Popularita a diskuze pod články

Před pár dny se mi do ruky dostal výtisk časopisu Instinkt, kde byl velmi zajímavý rozhovor Jana Budaře s Richardem Krajčem. Mimo jiné spolu probírali stinné stránky popularity. Zajímavé názory Jana Budaře se shodují s mými - tedy alespoň vysněnými - názory. Kéž bych dokázal v některých okamžicích zůstat tak nad věcí, jako právě pan Budař.
Základem těchto názorů jsou čtyři dohody, tedy konkrétně ta, která se týká dohody "Neber si nic osobně". Myšlenka je jednoduchá - Nedělej si nic z názorů ostatních, protože každý o Tobě přemýšlí a soudí Tě jen na základě svého obrazu o Tvé osobnosti. Nikdo (ani ten, kdo s Tebou žije dlouho) nezná Tvou osobnost nebo Tvé názory lépe, než je znáš Ty sám.
Rozhovor se pak stočil na téma diskuzí pod články na různých zpravodajských serverech. Skutečnost, že každá diskuze vyjadřuje ostrou až nevybíravou kritiku článku, tématu nebo novináře, který článek napsal je možno ověřit kdykoliv na libovolném zpravodajském serveru v síti. Zdá se, že zloba a zášť, kterými jsou prodchnuty téměř všechny diskuze značí něco o tom, jak zkažený je český národ obecně, ale je pravda, že člověk se musí zamyslet, kdo takové příspěvky do diskuzí píše.
Jan Budař docela trefně poukazuje na to, že lidé, kteří píšou příspěvky do diskuzí žijou svůj život tak, jak se o něm vyjadřují. Je logické, že těch několik lidí, kteří jsou téměř trvalými přispěvovateli do diskuzí, nemůže vyjadřovat názor celého národu. Je to spíš ukázka toho, jak zhroucené jsou existence těch jedinců, kteří tam píšou. Jejich život je prohra a snaží se nakazit svojí náladou ostatní.
Co si z toho odnést na závěr? Snad jen to, že člověk by měl svůj život žít sám za sebe. Nedívat se příliš na názory ostatních, protože tyto názory mnohdy vyjadřují jen momentální rozpoložení těch, kdo je vynášejí a zároveň nesoudit druhé, protože to je přesně stejný typ vyjádření názoru, který je založen na našem obraze o té dané osobě a na našem rozpoložení, ve kterém se nacházíme, když takový soud vynášíme. Žijme tak, abychom se sami za sebe nemuseli sami před sebou stydět!

Rozdíl mezi sekáním trávy a spánkem

Po dlouhé odmlce jsem se opět dostal k tomu, abych popsal trochu virtuálního papíru tady na serveru bloggeru. Dnes bych chtěl vysvětlit, že není žádný rozdíl mezi sekáním trávy a spánkem. Důležité je si uvědomit, že pokud se těmto věcem nevěnujete pravidelně, obě Vám pak přerostou přes hlavu.
Mně se tato souvislost spojila dnes ráno, kdy jsem se místo v 6:30 probudil až o hodinu později a stále jsem byl ospalý. To proto, že jsem před pár dny musel v práci zůstat přes noc, jelikož jsme něco nasazovali do produkčních databází a přes noc je nejnižší provoz. Do postele jsem se dostal až kolem čtvrté ráno a moc jsem toho nenaspal. Díky menším zdravotním problémům jsem pak i další noci nemohl spát tak, jak bych si představoval a tak jsem dnes ráno zaspal. Jednoduše = pořád se to přede mnou valilo a ten spánkový dluh si dnes vybral úrok. Věřím, že to byla jen povinná splátka a že o víkendu budu na spaní muset pracovat přes čas.
Právem se asi ptáte, jakou to má souvislost se sekáním trávy? Je to celkem jednoduché - představte si následující situaci. Tráva, která postupem času prohrává bitvu s mnohem bujnějším a šťavnatějším jetelem roste na ploše o rozloze přibližně 800 m2. Když odjedete na 14 dnů na dovolenou, stane se ze zahrádky prales bílých a růžových kvítků jetele, které dorostou výšky až 15 cm. Když se pak z dovolené vrátíte, je celkem pravidlem, aby Vám to příroda dala "sežrat", že prší a prší alespoň týden. Takže na sekání opět zapomeňte. Když se pak k sekání dostanete, je tráva vlhká, jetel přímo nacucaný vodou a sekání je horror. Ani na nejvyšší stupeň sekačky neposekáte najednou víc, než jen směšnou částečku té celkové plochy. Sběrný koš je ihned plný a nasekaná směs se lepí na ruce a na sekačku. A než stačíte dosekat, tak už zase prší a po skončení dešťů je tráva opět na původní velikosti. Trvalo mi skoro měsíc, než jsem po návratu z dovolené posekal tak, že se na výsledek dá podívat a říct: je posekáno.
Doufám, že spánkový deficit doženu rychleji, nicméně alespoň já vidím v těchto dvou věcech nápadnou souvislost.