Začalo to dva měsíce po narození naší dcery. Diagnóza zněla podivně. Predilekce doleva. Pro ty z Vás, kteří nejste zběhlí v lékařských termínech nebo nemáte teď čerstvě narozenou ratolest, vysvětlím, že to znamená, že dítě točí hlavičku stále na jednu stranu.
Byli jsme odesláni na rehabilitační oddělení a tam s námi začala odborná pracovnice provádět cviky, které jsme později měli doma dělat každý den a lékařka kontrolovala vývoj. Zatím tedy vše bylo tak, jak má být.
Po čase se predilekce postupně vytrácela, ale na kontroly k lékařce i na cvičení s fyzioterapeutičkou (fuj, to je slovo, žena jí překřtila na fyziobabu, to proto, že žena je ze Slezka, ne proto, že by "babu" neměla ráda. I když...) jsme stále chodili. Doktorka se nijak nedomlouvala s fyziobabou na dalších termínech, až se zdálo, že obě jedou na samostatném projektu. Až později jsme pochopili, jak to skutečně funguje.
Už dlouho se věc má tak, že predilekce zcela zmizela, ale jaké to překvapení, máme špatné zapojení tuhletěch a tamhletěch svalů a proto je nutné dále chodit na kontroly a dále chodit na cvičení. Přitom dítě je podle doktorky zdrávo!
V chemii existuje látka, která má vlastnost katalyzátoru. To znamená, že bez této látky nemůže probíhat nějaká jiná chemická reakce. Přeneseno do reálného života, naše dcera a potažmo moje žena, se obě staly katalyzátorem pro jinou "ekonomickou reakci". Touto reakcí je dojení, kde krávou se stala Všeobecná zdravotní pojišťovna (kód 111 :-) ) a mlékem jsou zde peníze, které tečou za léčení zdravého dítěte (katalyzátoru)..
"Proč si to myslí?!" Máte právo se tohle ptát. Právě proto, že 90% současných mladých rodičů má stejné zkušenosti (ano, zase ten zdroj - plavání kojenců, tam se člověk dozví spoustu věcí) Skoro všechny děti, co vypadají úplně zdravě a dobře se vyvíjí chodí na rehabilitaci kvůli nějaké nepodstatné titěrnosti, která se odstraní sama běžným vývojem. Všechny mají ty stejné cviky a všechny maminky se shodují, že už cvičí spíš jen symbolicky (to proto, že jim je trapné říct narovinu, že už necvičí vůbec)
A teď poslední perlička, důvod, proč jsem se rozhodl o tomto vlastně psát. Na předminulé kontrole fyziobaba Marianku pochválila, jak hezky leze po čtyřech a jak už se vše moc zlepšilo. Na minulé kontrole ta stejná fyziobaba viděla, jak si Marianka sedá na zadeček mezi patičky (pro jogíny Vadrja-ásána, pro ostatní sed na patách). Z knihy Něžná náruč rodičů - kterou napsala jiná, dnes už trochu komerčně a kapitalisticky ovlivněná fyziobaba, která také vlastní síť bazénů, kam Marianka chodí plavat - jsme se dozvěděli, že tento sed je naprosto vyhovující, že udržuje rovná záda a je prospěšný (oni i jogíni tvrdí, že vadrja-ásána je blahodárný sed a kdysi celou republiku zaplavovaly klekátka, kde se sedělo velmi podobně). Naše fyziobaba, když tak dcerku viděla sedět hned řekla, že bychom jí v tomto sedu neměli podporovat, že lepší je sed s nataženými nožičkami (před kterým druhá fyziobaba v knížce spíše varuje, že se v něm kroutí záda) Takže si vybírejte. Žena z toho měla špatnou náladu a pochopitelně chce pro naše dítě to nejlepší, tak řešila, co s tím budeme dělat.
Dnes byla s Mariankou na kontrole u lékařky. Marianka si tam zase sedla na paty a doktorka řekla, že sed na patách je naprosto zdravý a správný a že je v pořádku, že v tom sedu dcerku máme nechávat. Nutné je dodat, že lékařka a fyziobaba spolu sdílí jednu ordinaci, jen jsou tam dvě oddělené místnosti spojené otevřenými dveřmi.... Člověk nemůže nepřemýšlet, komu svěřuje zdraví svých dětí.
Všeobecná pojišťovno! Za jednání našich lékařů a odborných lékařských praktiků se Ti omlouvám, nemáš to s nimi lehké, zvlášť, když si nás, pacienty berou jako rukojmí. Na druhou stranu, ani ti lékaři to nemají jednoduché s Tebou, pojišťovno, takže je to takový malý boj bez vítěze, kde je spousta zneužitých.. Těmi jsou v tomto případě zdravé děti, které se vyvíjejí jen o maličko napřed či pozadu oproti tabulkovým ideálům a jejich rodiče, kterří musí chodit s dětmi k lékaři a tvářit se pokaždé, jako že ještě pořád občas cvičí.
Všem čtenářům se omlouvám za dlouhý příspěvek, ale muselo to ven ...
Příspěvky
