Cena potravin je tlačena dolů. Sami spotřebitelé tento tlak podporují a nakupují potraviny pochybné kvality v řetezcích se jmény evokující nízké ceny. Lidé jaksi, snahou ušetřit nějakou tu korunku, zapomínají na fakt, že "jsou to, co jedí". Bohužel my ostatní, kteří si to uvědomujeme jsme stahováni vírem do propasti nízkých cen a upadající kvality potravin. Se ženou jsme se proto rozhodli, že tomuto stavu vyhlásíme bojkot.
Začali jsme si péct vlastní chléb z celozrnné pšeničné nebo špaldové mouky. Nejprve v domácí pekárně podle receptů, které jsme buď našli na internetu nebo přímo v návodu k pekárně. Postupně jsme začali experimentovat a zkusili péct rohlíky a housky. Začali jsme kupovat převážně výrobky s označením BIO - a to né kvůli tomu, že jsme fanatici do přírody, ale hlavně proto, že BIO věci jsou výrazně chutnější a jejich složení se více kontroluje. Díky tomu, že se nepoužívají geneticky upravené plodiny, má strava z BIO potravin opravdovější chuť, což se musí zkusit dřív, než se to začne v diskuzích hanět a shazovat :-)
Kombinací BIO výrobků z řetězců DM a Billa jsme zajistili přísun základních potravin v BIO kvalitě - od mouky, cukr, přes mléka a jogurty i sýr, sušené ovoce i zeleninu.
Na jedné dovolené na farmě jsme ochutnali čerstvě připravené jogurty a na odpočívající na břehu Lipna jsme se rozhodli, že doma zkusíme výrobu jogurtů. Po návratu jsme pořídili jogurtovač a začali s výrobou jogurtů. Příprava je rychlá, výsledný jogurt chutný, složení jogurtu známé... A je to zábava.
Před několika měsíci jsem v místní pekárně koupil kváskový chléb ze žita. Na chlebu byl proužek, kde bylo složení: voda, žitná mouka, žitný kvásek, sůl, kmín. A ještě vtipná průpovídka: Každý přece ví to, že do chleba patří žito!
A tak jsem na internetu hledal, jak je to s tím žitným kváskem. Přípravy se lišily, ale v zásadě všechny měly jedno společné.. Vemte žitnou mouku (kvalitní, jak jsem se později přesvědčil) a vodu, udělejte testíčko a nechte stát při pokojové teplotě. každý den přidejte mouku a vodu, promíchejte a nechte stát.. Složitý recept, jednoduchý postup, který nezabere déle jak dvě minuty denně a navíc je to zajímavá podívaná, kdy kvásek "kvasí" :-)
Za tři, čtyři dny je ho dost na to, udělat z něj chléb, který chutná úplně jinak, než chleby dosud pečené v domácí pekárně. Postupně jsem opustil i přípravu chleba v domácí pekárně a přešel na klasickou troubu, kde chleba má skutečný tvar bochníku. Pak už v troubě "nakynuly" i rohlíky a housky.
Zatím posledním rozšířením sortimentu doma vyráběných "klasických" potravin je máslo. Vyrábí se přesně tak, jak nás babičky varovaly - vezmete (opět kvalitní) šlehačku a šleháte jí.. A šleháte - dost dlouho na to, aby to bylo omylem, až dokud se v ní nevytvoří hrudky. S robotem jsem to nechal ještě déle, dokud se nevyšlehaly kousky másla a podmáslí. Potom scedit přes plátno a mělo je na světě. Je slaďoučké a k čerstvě upečeným houskám a chlebu nevyrží dlouho.
Začali jsme si péct vlastní chléb z celozrnné pšeničné nebo špaldové mouky. Nejprve v domácí pekárně podle receptů, které jsme buď našli na internetu nebo přímo v návodu k pekárně. Postupně jsme začali experimentovat a zkusili péct rohlíky a housky. Začali jsme kupovat převážně výrobky s označením BIO - a to né kvůli tomu, že jsme fanatici do přírody, ale hlavně proto, že BIO věci jsou výrazně chutnější a jejich složení se více kontroluje. Díky tomu, že se nepoužívají geneticky upravené plodiny, má strava z BIO potravin opravdovější chuť, což se musí zkusit dřív, než se to začne v diskuzích hanět a shazovat :-)
Kombinací BIO výrobků z řetězců DM a Billa jsme zajistili přísun základních potravin v BIO kvalitě - od mouky, cukr, přes mléka a jogurty i sýr, sušené ovoce i zeleninu.
Na jedné dovolené na farmě jsme ochutnali čerstvě připravené jogurty a na odpočívající na břehu Lipna jsme se rozhodli, že doma zkusíme výrobu jogurtů. Po návratu jsme pořídili jogurtovač a začali s výrobou jogurtů. Příprava je rychlá, výsledný jogurt chutný, složení jogurtu známé... A je to zábava.
Před několika měsíci jsem v místní pekárně koupil kváskový chléb ze žita. Na chlebu byl proužek, kde bylo složení: voda, žitná mouka, žitný kvásek, sůl, kmín. A ještě vtipná průpovídka: Každý přece ví to, že do chleba patří žito!
A tak jsem na internetu hledal, jak je to s tím žitným kváskem. Přípravy se lišily, ale v zásadě všechny měly jedno společné.. Vemte žitnou mouku (kvalitní, jak jsem se později přesvědčil) a vodu, udělejte testíčko a nechte stát při pokojové teplotě. každý den přidejte mouku a vodu, promíchejte a nechte stát.. Složitý recept, jednoduchý postup, který nezabere déle jak dvě minuty denně a navíc je to zajímavá podívaná, kdy kvásek "kvasí" :-)
Za tři, čtyři dny je ho dost na to, udělat z něj chléb, který chutná úplně jinak, než chleby dosud pečené v domácí pekárně. Postupně jsem opustil i přípravu chleba v domácí pekárně a přešel na klasickou troubu, kde chleba má skutečný tvar bochníku. Pak už v troubě "nakynuly" i rohlíky a housky.
Zatím posledním rozšířením sortimentu doma vyráběných "klasických" potravin je máslo. Vyrábí se přesně tak, jak nás babičky varovaly - vezmete (opět kvalitní) šlehačku a šleháte jí.. A šleháte - dost dlouho na to, aby to bylo omylem, až dokud se v ní nevytvoří hrudky. S robotem jsem to nechal ještě déle, dokud se nevyšlehaly kousky másla a podmáslí. Potom scedit přes plátno a mělo je na světě. Je slaďoučké a k čerstvě upečeným houskám a chlebu nevyrží dlouho.
Příspěvky
