středa 28. ledna 2009

Poezie z ulice

Dnes ráno jsem zaslechl útržek rozhovoru několika dělníků. Jeden z nich řekl dvěma ostatním. "Kopněte mě, vole, kdyby mě to, vole, táhlo doleva, vole!" Neměl jsem čas přemýšlet, jestli mluví o politické situaci v naší zemi nebo o řízení motorového vozidla nebo prostě jen o nějaké věci, která se od něho nachází nalevo. Ale přišlo mi krásné, jak do relativně krátké a jednoduché věty přidal několikrát jedno slovíčko a tím z věty udělal téměř báseň. Znělo to tak procítěně, když to říkal - přesvědčivý výstup. Až je mi líto, že jsem neměl čas poslechnout si další kusy, protože tento dokonalý rým (podle definice Jaroslava Cimmrmanna) mohl poskytnout příležitost pro další sloky.

Poezie pro cestující, autor neznamý:

Ranní zamyšlení

Kopněte do mě, vole,
kdyby mě to, vole,
táhlo doleva, vole!


3 komentáře:

  1. Divoledovolep*delevole! :-)))

    Znamy Anonym

    OdpovědětVymazat
  2. Poznávám Tě, Anonyme.. jen jsem říkal.. slušně!mluvit, čtou to i ženy!! Ale takhle? to už jsi tam rovnou to "r" mohl napsat :-)

    Jinak souhlasim, že Tvůj příspěvek se také hodí do tohoto druhu poezie.

    P.

    OdpovědětVymazat